Když se řekne Borek, většina potapěčů ví, že by měli vědět. Je to tak známá lokalita, že se až bojíte přiznat, že jste tam ještě nebyli. Letos jsme ale konečně měli příležitost si tento lom proplavat a zjistit, co na něm kdo má.
Lom Borek je jako jeden z mála dobře dohledatelný i na internetu – psalo se o něm v novinách a existují i aktuální zprávy (není to samozřejmost, což určitě potvrdíte, pokud jste chtěli najít třeba informace o možnosti potápění jinde…). Na Stranách potapěčských je zevrubně popsán, lidé doplňují i aktualizace stavů a existují detailní mapy kde co najít. Leží přibližně mezi Golčovým Jeníkovem a Chotěboří, takže i z Prahy v docela rozumné vzdálenosti.
Lom je obrovský. Oproti jiným lokalitám (třeba Leštince, o které jsem psala už dvakrát) v tomhle neporovnatelný. 2 hektary vody! Všechny vlité do mezery vzniklé odtěžením serpentintu (což je hadec, ale zní to takhle mnohem víc cool…) postupně od 19. století. Údajně se těžil až do 50. nebo 60. let minulého století, ale přesné datum jsem nedohledala. Nicméně doporučuji si o této zajímavé hornině něco přečíst – z některých se např. vyráběl azbest, což jsem netušila. O vodě na Borku se občas lze dočíst, že je mírně radioaktivní (což by vzhledem k obsahu hornin dávalo smysl…), ale geiger nemám, tak nevím.
Díky hadci se na místě vyskytuje i silně ohrožený druh kapradiny vázané právě na takováto stanoviště – sleziník hadcový (jak nečekaný název!). A celkově je tam prostě krásně!
V lomu je zákaz koupání a potápění je možné pouze po domluvě a zaplacení za ponor (a cena je férová). Je tedy vhodné vše domluvit předem. Někteří potapěči sem neradi jezdí kvůli provozovateli, že údajně bývá domluva komplikovaná. Co jsem se ale dočetla, „nový“ provozovatel od roku 2016 je právě ten, který zde vybudoval zázemí – na místě je přístřešek, kde se dá převlíct, stoly pro odložení vybavení apod. A celkově se o lom stará. Komunikace však může trochu váznout, kdy – pokud jste tam poprvé – vůbec netušíte, že třeba nesmíte někde parkovat apod. a jsou z toho zbytečné problémy. Takže doporučuji jet tam s někým, kdo se vyzná, aby na vás náhodní ponoruchtiví (místní) cizinci (kteří předjíždí i lidi čekající v řadě) neštěkali a nesnažili se vám zkazit den.
Na Borku jsme byli dvakrát – jednou v létě, kdy jsem byla zkoušet foťák, a tak jsme zkoumali plato okolo osmnácti metrů, kde je k vidění ponorka Stejskanik (byl to svatební dar manželů Stejskalových) vyrobná z cisterny. Zakoukali jsme se na rybičky a hlavně medůzky, které jsme viděli vůbec poprvé. Viditelnost byla slušná, přesto jsme legendární Wartburg, který je v cca 21 metrech, nenašli (teď tam byla natažená linka, takže by nebyl problém ho najít). To jsme měli v plánu na druhý ponor, ale zatopila jsem sucháč. Úplně do plna. I s klíčema od auta (o téhle zážitkové výpravě více tady…) Krásných 13 minut pod vodou:)
Teď na podzim jsme se sem vypravili znovu, odhodláni najít autobus! Ten je v hloubce okolo 30 metrů. Na 100 ponor ideální! (od mého drahého – mě pořád do stovky jeden zbývá) Neměli jsme s sebou ale stageku a ve dvojčatech sice je dost vzduchu, ale co kdyby… takže jsme se dohodli, že půjdeme NO DECO, což nám dole moc času na hledání nedávalo. Po kontrole a srovnání sucháče jsme se zanořili a plavali v šesti metrech směrem k levé skále, kde jsme chtěli sestoupit níže. V šestnácti metrech ale začala mlha. Hustá, jako kdyby ji vařil Kebule. Ani na ploutve jsem si neviděla. Trochu prořídla okolo dvaceti tří metrů, ale nebylo to nic moc.
Sledovali jsme dno a svítili si. Kolem třiceti metrů jsme hledali dál a u toho sledovali NO DECO limit. Když nám zbývaly tři minuty, dohodli jsme se, že to otáčíme. Cestou zpět jsme to vzali přes krásný les. Byl jako z pohádky! Nádherná viditelnost, semtam pár medůzek nebo okounů… a ty větve vypadaly neskutečně. K tomu padající listí (ano, i pod vodou je podzim!). Romantika.
Takhle velkých lomů blízko prostě moc není. Viditelnost, hloubka, atrakce… A kde jinde můžete vplout branou? (Kdysi stála na suchu – každý rok se hladina zvyšuje) Přesto nám tohle místo k srdci úplně nepřirostlo.
U Esk 
1 komentář: „Poznáváme ČR pod vodou 5. – Borek“