Největší podivnosti mé zahrady

Občas mé pokusy na zahradě nevyjdou. Zkouším sesazovat různé věci k sobě, vymýšlím čím mulčovat, listí hrabu, ale nechávám na hromadě za kompostem, kdyby ho potřeboval nějaký ježek a soused jen kroutí hlavou. Často zasadím něco pozdě a svlačec v trávníku mám ráda (krásně kvete). A taky hledám odrůdy, které jsou něčím zajímavé, původní nebo zkrátka jen neobvyklé. Co jsem za poslední roky zasadila a považuji za úspěch?

Kdouloň obecná – jako fakt kdouloň! A tím nemyslím kdoulovcovec, ten hezký červeně kvetoucí keř (teda ten mám taky, ale…). Opravdovou, tu ze které se dělávalo želé nebo marmeláda a dávala se do prádla. Zatím je to malý stromek – sadila jsem loni na jaře, takže až vše rozmrzne, bude to její třetí jaro u nás. Loni už měla pár květů, tak třeba bude mít i první kdouli…

kdoul

Jadernička moravská – jabloň, kterou jsem měla u dědy nejradši. Pořídila jsem ji společně s kdouloní, akorát se jí zatím na zahradě moc nelíbí. Obecně bývají odolné, ale nemají údajně rády suchou a písčitou půdu. No, řekněme si, že poslední roky tomu to sucho moc neprospívá… Takže zatím spíš bojuje, ale já jí věřím!

Vřesna pensylvánská – poloopadavý listnatý keř, který zajímavě voní. Narazila jsem na ni, když jsem hledala, čím bych zakryla plot – a stálezelené rostliny měly přednost. Tahle je tak někde na půl cesty, ale rozhodně zajímavá! A na rozdíl od ostatních vřesen ani nevyžaduje podmáčenou půdu. Loňskou zimu přežila a letos byla nádherná!

Mandloně – pamatuju si, že jsem je potkala v Chorvatsku. Krásné stromy. A v Maroku mají okolo nich celý festival! (jednou bych to chtěla vidět) Takže když jsem se dozvěděla, že se v ČR pěstovaly už v 17. století, nemohla jsem odolat! Největšího rozmachu údajně dosáhly v 60. letech minulého století, kdy byly v Hustopečích sady s 50 tisíci stromy! Dnes je postupně revitalizují. Já mám zatím dvě (většina odrůd je cizosprašná). Po dlouhém váhání jsem zvolila Sladkoplodou krajovou a Vamu. Zasadila jsem teprve na podzim, takže budu zvědavá, zda na jaře vykvetou…

Mandloň trojlaločná – když ty růžové květy tak lákají! A prunus triloba je opravdu roztomilá. Plody z ní nebudou, ale na jaře bude nádherná. A bydlí u těch opravdových mandloní, tak doufám, že to bude hezké zákoutí…

mandloň
Zdroj: http://www.havlis.cz – úplně skvělé zahradnictví, kde moc ráda objednávám. Jo i ta vřesna je odsud:)

Cesmíny – drahý nemá cesmíny rád. Ale tyhle jsou prostě krásné! Vybírala jsem tak, aby nepíchaly (moc) a nakonec mám Blue angel, Heckenfee, Heckenwunder a Casanovu. A nejspíš to nejsou poslední, co mám… Stálezelenost a krásné plody v zimě – není moc rostlin, co to u nás dokážou!

Úplně samostatnou kategorií jsou pak kytičky a zelenina, ale o těch zase někdy jindy…

 

3 komentáře: „Největší podivnosti mé zahrady

Napsat komentář